Syn.: Utricularia neglecta Lehm., Utricularia pollichii F. W. Schultz
Čeleď: Lentibulariaceae Rich. – bublinatkovité
Rozšíření: Tato bublinatka je rozšířená téměř po celé kontinentální Evropě, zasahuje do Skandinávie, Anglie, dále je rozšířena v severní Africe, Asii a Austrálii.
U nás roste poměrně často téměř na celém území od nížin po vyšší podhůří. Na Slovensku je rozšířená řidčeji, roste zde především v teplejších oblastech mimo vysoká pohoří.
Ekologie: Vyhledává stojaté vody bohatší na živiny, často mělké, jako staré lomy, tůně, kanály a příkopy. Kvete od června do září.
Popis: Vodní hmyzožravá bylina s ponořenými nebo plovoucími prýty, málo větvenými, nekořenujícími. Listy jsou členěny na čárkovité až vláskovité úkrojky s dopředu směřujícími kratičkými štětinkami. Na listech jsou četné lapací měchýřky o průměru 2–3 mm. Citrónově žlutý květ s výrazným dolním korunním pyskem vykvétá na dlouhých stopkách nad vodou. Na zimu rostlina zaniká, přežívá pomocí přezimovacích pupenů – turionů, které slouží zároveň k vegetativnímu rozmnožování.
Záměny: Bublinatce jižní je velmi podobná bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), která je však téměř vymizelá. Jedním z rozlišovacích znaků je výraznější papila s hrotem na listovém úkrojku. Bublinatka obecná má papilnatý výčnělek nezřetelný. Nejsnadnější je určování za květu – bublinatka jižní má pysk rovný nebo jen nepatrně prohnutý, zatímco bublinatka obecná má pysk nápadně sedlovitě prohnutý. Bublinatka jižní však kvete poměrně vzácně.
Ohrožení a ochrana: Bublinatka jižní je naší nejběžnější bublinatkou, není vzácným druhem. V ČR proto není chráněná, je však zařazena mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4a). Na Slovensku také chráněná není a v národním červeném seznamu je uvedena jako druh méně dotčený (LC).
Fotografovali Petr Krása, dne 19. 8. 2004 (Česko, na Manětínsku); David Frank a Jan Prančl, v červnu 2009 a 30. 5. 2011 (Loučeň, rybník Sladovník).